První zmínky o Plasích jsou spojeny s klášterem cisterciáků, který nechal založit v roce 1144 král Vladislav II. jako dceřiný klášter kláštera Langheim v Horních Francích (Oberfranken). Románský kostel kláštera byl vysvěcen v roce 1204. Mniši zde zřídili obytné budovy a nemocnici. Svůj majetek rozmnožovali, takže jim ve 13. století již patřilo padesát vesnic a dvě města v blízkém okolí. Dobou největšího rozmachu kláštera je pak doba Václava IV. - král jej také mnohokrát navštívil. V r. 1421 byl klášter vypálen husity pod velením Prokopa Velikého, ale obstál a nezanikl. V 17. století prodělal barokní přestavbu. Zajímavostí je jeho poloha v močálovité krajině. Půda byla zpevněna více než pěti tisíci dubových pilířů. V 18. století za osvícenské vlády císaře Josefa II. byl konvent rozpuštěn a v roce 1826 prodán kancléři Metternichovi, který je v místním mauzoleu pochován. Roku 1993 se započalo s opravami a restaurováním, v roce 1995 byl klášter prohlášen národní kulturní památkou.
