Dne 23. dubna 1271 bylo město Hirschau poprvé písemně zmíněno. Císař Karel IV. měl velký zájem vytvořit bezcelní a bezpečnou cestu mezi královským sídlem a svými statky. Hirschau obdržel Karel v roce 1353 výměnou za propuštění Rupprechta II. z vězení. Tím se stalo Hirschau součástí nového českého území. Přes Hirschau vedla tzv. Zlatá stezka – spojení mezi Norimberkem a Prahou, která je poprvé označena jako „gulden stras“ v roce 1533. Stezku Karel IV. prohlásil za „Říšskou cestu“ a nařídil, že čeští králové smí jezdit pouze na ní na říšská zasedání a volby králů. Doprovod na „Zlaté stezce“ vedl přes Sulzbach do Hirschau, kde byla provedena výměna až k městské a zemské celní stanici v Kohlbergu.
Na svém cestě do Kostnice projížděl Mistr Jan Hus městem Hirschau. Husův přítel Jeroným přišel do Hirschau na své zpáteční cestě 21. srpna. Ubytoval se u městského faráře a vedl s řadou duchovních diskuzi, ve které kritizoval církevní shromáždění v Kostnici. Nevystoupil by jistě zde, kdyby si nebyl jistý sympatiemi přítomných. Jeho vystoupení mělo ale ten důsledek, že ze strany posluchačů bylo zemskému rytíři Teynstaufferovi podáno udání. Ten pak českého hosta na jeho cestě mimo hlavní stezku nechal zajmout. Teynstauffer podal okamžitě zprávu zemskému pánovi, který se zdržoval v Sulzbachu a nechal Jeronýma 24. dubna převézt do vězení. Podobně jako rok předtím jeho přítel Jan Hus , byl Jeroným 30. května 1416 upálen na hranici.
Obzvlášť těžce trpěla Horní Falc v období husitských válek (1419-34). Poloha města Hirschau na cestě z Norimberku do Prahy byla předurčena k tomu, že tudy procházelo a na cestě se ubytovávalo mnoho vojenských oddílů, které táhly proti husitům do Čech (Vgl: Dějiny města Hirschau, Heribert Batzl, město Hirschau 1968).
