Vznik Kohlbergu spadá do první poloviny 12. století. Jméno dali místu uhlíři, působící u hory. Tehdy mělo město koňskou přepřahací stanici. Už v roce 1250 je Kohlberg zmíněn s vlastním soudním úřadem. Městský znak zapůjčený roku 1442 zobrazuje ve středu zuhelnatělou větev na bílém podkladě, pod ní zelený vrch a nahoře bílomodré bavorské kosočtverce. Po zavedení luteránského vyznání v obecním úřadu v roce 1542 museli Kohlberší několikrát měnit vyznání. Poloha na Zlaté stezce měla v období míru velké hospodářské výhody. V dobách války však využívaly toto spojení také válečné strany, které přinášely do zemí a mezi lid kromě moru i další různá neštěstí.
Po zavedení duálního využívání budov v roce 1663 bylo v Kohlbergu 72 katolíků a 380 protestantů. Kohlberg leží na průsečíku třech „starých cest“. Ta nejstarší, tzv. „Jantarová cesta drahokamů“, probíhá ze severu na jih a propojuje jednu z mnoha tras Severního a Baltského moře s Adrií. „Vysoká cesta“ , jak už její název napovídá, jde východozápadním směrem na hřeben Kohlberských vrchů, které tvoří už odpradávna hranici k sousednímu zemskému okresu Amberg-Sulzbach. Třetí ze „starých cest“ je „Zlatá stezka“. Poloha na Zlaté stezce měla v období míru velké hospodářské výhody. V dobách války však využívaly toto spojení také válečné strany, které přinášely do zemí a mezi lid kromě moru i další různá neštěstí.
Je doloženo, že tuto cestu využil v roce 1414 český reformátor Jan Hus na své cestě na koncil do Kostnice. Hus se vypravil z Bärnau 5.10.1414 a do Sulzbachu dorazil 16.10.1414. Kde z 15. na 16. října přenocoval, není známo. V Hirschau však dodnes existuje pověst, že přenocoval právě tam. Ale Kohlberg měl zase oproti tomu koňskou přepřahací stanici a ubytovnu.
