Etzenricht je obec v Horní Falci, jihozápadně od Weidenu. V roce 1270 byla obec poprvé písemně zmíněna. V roce 1283 byla pojmenována v seznamu Ludvíka Přísného jako „Aechswinreuth“. Obyvatelé Etzenrichtu žili v této době především ze včelařství a zemědělství. Již zdaleka je vidět kopec Kirchberg u Etzenrichtu, na jehož vršku stojí evangelický kostel Sv. Mikuláše. Kostel byl prvně písemně zmíněn v roce 1440. Za zmínku zde stojí oltáře ze 17. století s točitými sloupy, zdobenými listím vinné révy a hrozny. Historicky významná jsou kolem roku 1680 vyhotovená čela ještě dnes zde stojících kostelních lavic. Ve třicetileté válce, a sice v roce 1631, byl Etzenricht zničen. V roce 1875 se začalo s výstavbou železnice, od roku 1877 má Etzenricht své vlastní nádraží. Až do dokončení katolického kostela v roce 1932 trval v Etzenrichtu stav simultánního (souběžného) užívání budovy různými konfesemi. (Selská kronika Etzenrichtu, Ekonomický rada F. Wölfinger, obecní správa Etzenricht, 1938). Etzenricht má dnes 1721 obyvatel; nachází se zde sedm budov, které stojí pod ochranou památkové péče. Část Etzenrichtu nese název „Radschin“. Jedna pověst vypráví o jeho spojení s ještě nezalesněným Kirchbergem. Češi, kteří se v Etzenrichtu usadili, nazvali Kirchberg po pražských Hradčanech. Nakonec našlo pojmenování uplatnění pro zmiňované sídliště.
Roku 1414 projížděl s největší pravděpodobností také Etzenrichtem reformátor Jan Hus na své cestě na Kostnický koncil.