Město Sezimovo Ústí leží 7 km jižně od Tábora na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka. Na jeho území se nachází národní kulturní památka Kozí Hrádek. Do národních dějin se město zapsalo v souvislosti s husitstvím. Husitští obyvatelé Sezimova Ústí se stali zakladateli města Tábor.
V listopadu 1412 byla katolickou církví uvalena na Jana Husa ztížená klatba. Hus opustil Prahu a musel se skrývat. Na počátku roku 1413 jej Jan z Ústí pozval a poskytl mu útočiště na Kozím Hrádku. Hus na hrádku, v okolních městech i ve volné přírodě veřejně kázal a působil na široké vrstvy prostého lidu. Na Kozím Hrádku Jan Hus dokončil významnou Postilu (1413) a sepsal i další díla, jako např. traktát O svatokupectví a O církvi. V Sezimově Ústí žil od jara do 15. července 1414 a zde napsal spis O šesti bludiech a traktát Jádro učení křesťanského. Z Ústí odešel Jan Hus na hrad Krakovec a odtud nastoupil svou poslední cestu do Kostnice.
Po Husově smrti vznikla v Sezimově Ústí první husitská obec v jižních Čechách. Zde se Husovy reformy začaly provádět prakticky. Přirozeně vznikaly spory mezi přívrženci staré i nové víry. Ve městě vznikaly vlny nevole namířené především proti katolíkům. Ti vyřešili situaci tím, že husitské obyvatelstvo a kněze ze Sezimova Ústí vyhnali. Vypuzení husité vyčkávali v okolních vsích na vhodný čas k odplatě a v noci 21. února 1420, když obyvatelstvo spalo po masopustních zábavách, se města zmocnili. Do Sezimova Ústí nyní přicházelo husitské obyvatelstvo ze všech stran. Město však stálo na rovině a z obranného hlediska bylo málo bezpečné. Proto bylo obyvatelstvu nařízeno, aby město opustilo a přestěhovalo se na Hradiště, kde bylo založeno nové město Tábor. Dne 30. března 1420 bylo Sezimovo Ústí opuštěné a liduprázdné, na všech stranách bylo zapáleno, klášter, kostel i hradby byly pobořeny, aby nepřítel nemohl sídlo použít.
Sezimovo Ústí bylo zapomenuto a od 18. století zmiňováno v listinách pouze jako Starý Tábor. Znovu osídlováno bylo až roku 1828. Během výstavby bylo nalezeno mnoho zachovalých unikátních archeologických nálezů, čímž si tato lokalita vysloužila přezdívku „České Pompeje“.
