První zmínka o dnes již zaniklé osadě Krasíkov pochází z roku 1227. Osada ležela pod hradem v místě, kde dnes najdeme dvorec Krasíkov. Hrad Krasíkov byl vybudován počátkem 13. století a v roce 1342 poprvé zmíněn v historických pramenech. Jak hrad Krasíkov samotný, tak i později celý šlechtický rod jeho majitelé přejmenovali v dobovém duchu na Schwanenberg (Labutí hora). V erbu měli stříbrnou labuť v červeném poli. Toto jméno bylo počeštěno na Švamberk. Švamberkové podporovali klášter minoritů ve Stříbře a i další kostely v okolí. Po vypuknutí husitské revoluce se přidali na stranu katolíků. Bohuslav ze Švamberka bojoval proti Janu Žižkovi v roce 1419 u Nekmíře a byl i u připojení Plzně ke katolickému táboru. Dobyl také Zelenou Horu, která byla obsazena kališníky. Za to ho král Zikmund odměnil vlastnictvím půdy na Nepomuku a Manětíně. To bylo také důvodem odvetného Žižkova tažení počátkem roku 1421. Husité dobyli kláštery Chotěšov a Kladruby, obléhali a útočili na Švamberk. Bohuslav ze Švamberka uznal bezvýchodnost situace a nakonec začal vyjednávat s husity. Pouze díky Žižkově velkomyslnosti si zachoval život, byl ale na hradě zajat a později převezen do Příběnic. V žaláři změnil své smýšlení a již v roce 1422 vyhlásil své nepřátelství proti Rožmberkům. Vedl boje jako hejtman husitské armády. Dlouho byl považován za Žižkova nástupce, v bitvě u Retzu ale podlehl svým zraněním.
Roku 1433 hrad Krasíkov vyhořel, byl ale zakrátko opět obnoven. Ve vřavě třicetileté války Švamberk zanikl. Švédové využívali po r. 1646 zpustlý hrad jako výchozí bod pro svá plundrování v okolí.
Zmínky o kapli, vybudované před hradem, najdeme již v roce 1342. Vyhořela roku 1644 a v roce 1710 byla přebudována do své nynější podoby. Byla místem posledního odpočinku pro více než třicet členů knížecího rodu Švamberků. Klid ale místu dopřán nebyl, hroby byly vyrabovávány a znesvěceny. Tak skončil známý a mocný rod z Krasíkova-Švamberka. Kostel v současnosti prochází renovací, hradby byly zpevněny a byla zde umístěna vyhlídková plošina.
