V roce 2015 slavilo okresní město 750. výročí od první písemné zmínky jako o opevněném královském městě se všemi privilegii. Beroun ležel na Zlaté stezce, která zajišťovala obchod mezi Čechami a Bavorskem. Žilo a pracovalo zde mnoho řemeslníků. Karel IV. Beroun nazýval „Verona mea“. Zda jméno města pochází od Verony nebo od slova brod, protože město leží na soutoku Berounky a Litavky, nebo zda je jméno dokonce keltského původu, jelikož místo bylo osídleno už od pravěku, nelze již s jistotou říci.
Za husitských válek bylo město 1. dubna 1421 obsazeno husity. Vavřinec z Březové píše ve své kronice : „Ve středu po Velikonocích táhl Žižka s Pražany na Beroun. Při zteči město obsadili.“ V Berouně tehdy z části také žilo německé obyvatelstvo, které bylo většinově, společně s dominikány, na straně císaře Zikmunda. Po dobytí města nechal Žižka dominikánský klášter strhnout a nepřátele upálit. Poté již bylo obyvatelstvo převážně na straně husitů. 13. února 1611 přepadla Beroun armáda Pasovských. V průběhu třicetileté války město trpělo okupující císařskou armádou. V 1634 si město podrobili a vyrabovali Sasové. Nejhorší byl vpád Švédů pod vedením generála Bannera v říjnu 1639. Beroun také postihly požáry, záplavy a morové rány. Trvalo dlouho, než se město dokázalo pozvednout po válkách a takovýchto katastrofách.
Dnes má město 19 tisíc obyvatel a je vyhledávaným místem, kde se snoubí historie s moderním životem.
Jan Husopakovaně přes Beroun cestoval, zejména pak do Žebráka, který se nachází 20 km na západ od Berouna. Tam v roce 1412 vedl disputaci o papežské odpustkové bule.
