Bärnau leží v severní části Horní Falce, která přináležela ke starému cisterciáckému opatství Waldsassen. Klášter Waldsassen byl založen v roce 1133 markrabětem Diepoldem III. V roce 1343 bylo Bärnau povýšeno na město a obehnáno opevněním s příkopem. V letech 1350-1405 patřilo město k Novým Čechám. Karlovi IV. na Bärnau velmi záleželo. Dne 22. července 1351 propůjčil Bärnau proto v souvislosti s prvním obnovením svobod města všechna práva, která mělo i město Tachov. K posílení politického významu Bärnau měla městem vést také Zlatá stezka. Tato cesta byla také Karlem IV. velmi hojně užívána. Už roku 1405 bylo Bärnau opět odejmuto českému panství a přešlo ke Kurpfalzi. Městské právo z Tachova bylo nyní nahrazeno právem města Amberg. Roku 1414 byla občanům města Bärnau propůjčena už počtvrté městská práva, tentokrát ze Sulzbachu. Od roku 1628 patřilo Bärnau ke kurfiřtství Bavorsko a zůstalo nadále starobavorským městem na hranicích s Čechami.
Jan Hus se pravděpodobně vydal do Kostnice se smíšenými myšlenkami i obavami. Překročení hranice z Čech do tehdejšího Německa si tehdy sotva povšiml. Neboť: Nejstarší nalezený hraniční kámen, který takto vyměřil úřad ve Weidenu, pochází z roku 1774. O svém prvním kontaktu v německém Bärnau zpravuje Jan Hus svým přátelům v Čechách dopisem z 24.10.1414 následovně: „Svatý Ježiši Kriste! Vězte, že jsem nikdy v kapuci přes hlavu, nýbrž bez pokrývky s odkrytým obličejem cestoval. A když jsem opustil Čechy, očekával mne - ještě než jsem vstoupil do města Bärnau – farář s duchovními, a když jsem vstoupil do světnice, podal mi ihned velký korbel vína k přípitku a velmi přátelsky přijal i se svými pomocníky celé učení a prohlásil, že je navždy mým přítelem." (Zdroj: Dopisy Johanna Husa (psáno v Kostnici 1414-1415), Ferdinand Mikowec, Lipsko 1849.)
